Nikoleta Kováč o přípravě tradičních jídel udržitelným způsobem

2022-11-24

„Nepotřebuji velkou slávu, stačí mi pár klidných dní s rodinou,“ říká o Vánocích Surová dcerka

Surová dcerka alias Nikoleta Kováčová je vegankou od roku 2013, a zároveň autorkou tří kuchařských knih o veganské stravě na Slovensku. Drsně působící přívlastek syrová pochází z Raw stravy (syrové stravy), která představovala začátky jejich nových stravovacích návyků, ale také její vlastnost říkat věci přímo a na rovinu. Recepty Surové dcerky vycházejí ze slovenské tradice, ale jsou zároveň veganské, jednoduché a zvládnutelné i pro běžného člověka. Nejenže berou ohled na přírodu a svět, v němž žijeme, ale i na vyváženost a chuť. I „masožrouti“ si s jejími recepty přijdou na své.

Fotografie: Jana Benešová

Nikoleta, jak během Vánoc řešíš dilema „oslavit svátky pořádně“ versus „myslet na přírodu a být k ní ohleduplný“?

Vyrůstala jsem v zahradě, kde jsem trávila letité dětství, a tak jsou pro mě potraviny a příroda pevně propojeny. Pokud bude pokračovat degradace půdy, monokultury a klimatická krize, tak bude ohroženo i Vánoční hodování.

Všichni si Vánoce do jisté míry romantizujeme, ale já je už vnímám mnohem realističtěji. Nepotřebuji velkou slávu, ale stačí mi pár klidných dní s rodinou. Každý rok se mé Vánoce stávají minimalističtějšími, neboť přicházím na to, že toho moc nepotřebuji.

Jak nakupuješ potraviny ve vánočním období, kdy je všude spousta lidí a ještě více slev a skvělých nabídek?

Snažím se nenakupovat na poslední chvíli. Trvanlivé věci mám doma v předstihu, abych do obchodu šla jen pro drobnosti či čerstvou zeleninu a ovoce. Vyhýbám se velkým nákupům a zvažuji, jestli opravdu potřebuji něco navíc. Nejlepší taktika je udělat si doma nákupní seznam – a držet se ho.

Našlo by se pár jednoduchých tipů, jak nahradit živočišné produkty v každodenní i sváteční stravě tak, aby nám poskytly správné množství nutručních hodnot?

Prvním pravidlem je živočišné produkty nahradit, ne jen vyřadit. Zařadit do stravy zdroje a tuky, aby člověk získal, co potřebuje. Vhodné je sáhnout po ořechách, semínkách, luštěninách, tempehu, seitanu a dalších skvělých potravinách, kterých běžně konzumujeme málo.

Veganská strava je přirozeně méně bohatá na tuky a kalorie. Proto se hodí myslet na tuky a dopřát si i větší porce, aby člověk necítil hlad. Při nahrazování mléka za rostlinné je třeba jít po mléku či jogurtech obohacených o vitamin D a B12.

Doporučíš nám Vánoční produkty, na které se zapomíná – ale nemělo by se? Čím oživit náš jídelníček i štědrovečerní stůl?

Sušené švestky, hrušky, jablka a houby. Pokud máte rádi zelňačku, není nad to, když je v ní velká porce sušeného ovoce, které ji ozvláštní. U nás doma se dělá i Vánoční houbová polévka, kterou milujeme ještě víc. Kromě sušených dubáků obsahuje i sušené hrušky a švestky.

Často se už vynechávají i makové pupáky, což je podle mě velká škoda. Mák by si v naší stravě zasloužil více užití.

Během Vánoc se vyhazuje podstatně více než v jiných obdobích roku. Jak plýtvat během svátků co nejméně?

Udělejte si seznam jídel a potravin a nakupujte méně čerstvých potravin, co se rychle zkazí. A jelikož se na Vánoce vaří ve velkém, je potřeba dobře a vhodně skladovat zbytky potravin, aby se na ně nezapomnělo a neskončily v koši.

Pokud vám doma zůstane hodně řízků a zeleniny, udělejte si z nich do zásoby zeleninový vývar – po svátcích jej využijete. Velké množství citrusových slupek lze přeměnit na domácí čistící prostředek či kandované ovoce. A pokud vám tvrdne pečivo, připravte z něj krutony, strouhanku či veganskou snídani ve stylu chleba ve vajíčku.

Jíst méně masa je jednou z cest, jak nejvíce odlehčit planetě. Jak plnohodnotně nahradit například takové řízky, na které jsme během Vánoc zvyklí?

Řízky nejraději nahrazuji domácím seitanem. Dá se skvěle dochucovat a má strukturu velmi podobnout masu. Navíc je to pšeničná bílkovina, takže obsahuje protein. Obalíte ho v těstíčku z mouky a pepře, ve strouhance – a smažíte. Čarovat se dá i z luštěnin či hub, aby si každý přišel na své i v případě intolerance.

Jak v přeplněných regálech najít „správné“ potraviny? Čeho si jako zákazník v supermarketu máme všímat?

Pokud člověk hledá rostlinné potraviny, skvělým pomocníkem jsou certifikáty. Hlavní certifikát od Vegan Society, V-label, který může být zobrazen jako V s lístkem ve žlutém kruhu nebo nápis Vegan s květem.

Další užitečné certifikáty jsou RSPO k palmovému oleji, ISCC o udržitelnosti produktů či BIO a Fairtrade.

Vánocům vládne hojnost. Běžně připravujeme mnoho druhů jídel, která nejsou zrovna nejzdravější. Čím bys nahradila přebytečný cukr či tuk – například v tradiční vánočce?

Žádné náhražky cukru a tuku nepomůžou, pokud člověk zkonzumuje více, než je zdrávo. Ke slazení můžete použít kokosový olej, datle, nahradit máslo kvalitním olejem. Důležité je vždy množství.

Já vánočku nebo i jiné koláče sladím méně, místo másla používám kvalitní rostlinná másla. Vždy počítám s tím, že si vánočku dopřejeme výjimečně a v přiměřeném množství. Takže nemám výčitky, protože se jí nepřejídám - a tak nemá šanci ovlivnit mé stravování.

Již zmíněné smažení a další „tradiční“, často nezdravé postupy v podstatě dědíme. Jak se k vánoční večeři postavit lépe a připravit alternativu k rybě se salátem, která bude lehčí, ale stále chutná?

Kombinace masa a smažení je náročná na trávení. Vidíme to, když po večeři nastupuje únava či hledání úlevy pro těžký žaludek. U nás se velmi ujala náhrada ryby hlívou nebo tofu. Obě ingredience lze marinovat a obalovat v nori řase, která dodá rybí chuť a třeba když ji opečeme je výsledek mnohem snazší. Někdo používá i jiné houby nebo celer. Ochutnala jsem všechno a hlívu na začátek jednoznačně doporučuji.

Může být „zdravé a udržitelné“ také zároveň chutné? Prozradíš nám tip na sváteční recept, který je tvým favoritem a příkladem takového spojení?

Kromě postní zelňačky či houbové polévky doporučuji raw pařížské rohlíčky. Jelikož základem jsou oříšky, hořká čokoláda, kakao a minimum sladidla, je to skvělá alternativa k originálu. A je chuťově dokonalá. Samozřejmě není třeba sníst celý plech.

Smysluplná novoční předsevzetí

2022-11-24

Pět novoročních předsevzetí, které dávají smysl

Kolikrát jste si po Vánocích dali novoroční předsevzetí? A kolikrát jste je dodrželi? Motivace, především ta povánoční, je často krátkodobou záležitostí. Je tomu tak především proto, že cíle nejsou až tak důležité, či jejich výsledky dostatečně viditelné. Letos vás zveme zkusit splnit předsevzetí, které stojí za to. Takové, jež vede k udržitelnějšímu životu a zdravější planetě.

1. Jezme více druhů sezónního a lokálního ovoce, zeleniny a celozrnných produktů

Jednou z nejlepších věcí, které můžeme pro planetu udělat je změnit to, jak se stravujeme. Konzumace zdravé, vyvážené stravy s vyšším podílem a širším záběrem rostlinných potravin pomůže našemu zdraví i zdraví naší Země. Zelené čtvrtky, ale například i pondělky a soboty stojí za zvážení i z pohledu snižování odpadu. A vyplatí se i během svátků.

Je škoda, že 75 % globálních dodávek potravin zahrnuje pouze 12 rostlinných a 5 živočišných druhů. Přitom je z čeho vybírat. Zvýšeným zájmem o méně tradiční produkty jejich nabídka pouze vzroste a pomůže i biodiverzitě.

2. Nakupujme uvědoměle

I Když jsou slevy lákadlem, jedním z povánočních předsevzetí by mohlo být i uvědomělé nakupování. Znamená to nejen kontrolu potravinových certifikací, ale i nakupování menšího množství potravin – pouze takového, které opravdu zkonzumujeme. Nezapomínejme, že zemědělská půda v současnosti zabírá 40 % obývatelné půdy, což je hlavní příčinou odlesňování, ztráty biodiverzity a emisí skleníkových plynů.

Výborným způsobem uvědomělého nakupováni je i tzv. swap. Místo utrácení za nové věci zkusme něco vyměnit. Většina z nás má doma přístroje nebo produkty, které nevyužívá. Na sociálních sítích nebo offline eventech je bezpočet příležitostí nabídnout je za něco užitečné. A pokud nemáte co „swapnouť“, co tak to koupit z druhé ruky?

3. Snižme množství potravinového odpadu

Na internetu najdete množství tipů k využití zbytků. Zkuste zamrazit zralé banány, nestíháte-li je právě dojíst. Po rozmrazení jsou výbornou ingrediencí banánového chleba. Přezrálé ovoce proměňte ve smoothie, suché pečivo ve strouhanku. Co zachránit nemůžeme, umíme díky moderním kompostérům kompostovat i doma. Nepřispívejme k 37 miliónům tun potravin, které se v EU každoročně vyhodí.

4. Nahraďme donášku vařením doma

Pokud si objednáte jídlo, každý jeho element je v obalu. A k tomu tašky, příbory, ubrousky, bločky, energie. Jeden oběd se donáškou změní na několikanásobnou zátěž naší planety. Průměrný Evropan vyprodukuje ročně až 5 tun odpadu, a pouze 38 % odpadu se recykluje. Je čas to začít měnit. Obaly z donášky jsou krokem, který každý dokáže uskutečnit už teď.

Zvažte i opakovaně použitelné nádobí nebo lahve, které můžeme neustále plnit vodou z vodovodu. Ulevíme planetě i peněžence.

5. Všechno, co konzumujeme, pochází z přírody – mysleme na spojení s ní

Léty ověřené klišé, ale pořád stoprocentně platné. Příroda má na naše fyzické i psychické zdraví blahodárný vliv. Dává nám vše, co potřebujeme k přežití. Tím, že se k přírodě přiblížíme – procházkami v lese, ranním během u řeky, setkáváním se ve skutečném světě – naučíme se jí ocenit. Až 40 % ryb, které konzumujeme, pochází z řek – máme být řekám zač vděční.

Vše, co sníme, pochází z přírody – a úprava naší stravy je jedním z nejjednodušších způsobů, jak pomoct naší planetě.

Učme se, zkoušejme, nebojme se dělat chyby a ukažme druhým, jak to dělat, jak neplýtvat. Uvědomění je prvním krokem ke změně, a i malá změna je pro svět, v němž žijeme, nesmírně důležitá. Stravováním se s ohledem na naši planetu přece dokážeme redukovat emise skleníkových plynů z potravin až o 30 %, snížit úbytek živočišných druhů až o 46 %, omezit využívání půdy o 41 % a více, a dokonce zmenšit riziko předčasných úmrtí o minimálně 20 %. Skutečně to stojí za to.

Článek vznikl ve spolupráci s organizací WWF. Více o tom, jak vlastním stravováním zlepšit stav naší planety, nejdete na webu wwfcee.org/sustainable-diet

Recept: Vánoční štola

2022-11-24

I tradiční vánoční štolu dovedete připravit bez mléka, kravského másla a vajec a na chuti jí to neubere. I když se štola připravuje z kynutého těsta, vydrží čerstvá až několik týdnů, proto jí doporučuji zařadit do zero waste vánočního menu. Vydrží vám, až dokud jí nesníte!

Fotografie: Nikoleta Kováčová

Čas přípravy: 4 hodiny
Množství: 1 štola (cca 900 g)

Ingredience:
125 g sušených rozinek/brusinek
100 g kandovaného ovoce
70 g nasekaných mandlí
50 g rumu
100 g rostlinného mléka (doporučuji mandlové)
20 g čerstvého droždí
100 g krystalového cukru
300 g hladké pšeničné mouky
½ ČL soli
1 ČL perníkového koření
1 ČL citrónové kůry
½ ČL mleté vanilky
60 g rostlinného másla + 40 g k potření (volitelné)
mletý březový cukr k poprášení

Večer před pečením smíchejte v misce sušené rozinky/brusinky, kandované ovoce a mandle s rumem. Nechte ingredience přikryté odpočívat přes noc. Nasají voňavé aróma.

Rostlinné máslo vyberte z ledničky alespoň hodinu před pečením, aby změklo. I když se říká, že živočišné máslo i mléko dávají dezertům bohatou chuť, rostlinné alternativy mají výrazně menší vliv na využívání půdy a vody, jakož i na klima, neboť nejsou spojeny s produkcí skleníkových plynů. Jejich využitím nepřijdete o chuť – naopak, mandlová chuť mléčné alternativy dodá štole nový rozměr a nižší zátěž na naši planetu vás bude během Vánoc hřát o to více.

V rostlinném mléku pokojové teploty rozmíchejte droždí, přidejte 10 g krystalového cukru, 10 g mouky a nechte vzejít kvásek. Bude to trvat přibližně 10 až 20 minut.

Těsto můžete vypracovat ručně anebo pomocí kuchyňského robota. Já používám robota, při ručním mísení počítejte minimálně s dvounásobkem času. V míse takto smíchejte zbytek cukru a mouky, sůl, perníkové koření, citrónovou kůru a vanilku. Množství cukru je, samozřejmě, vhodné snížit, proto je v tomto těstě omezeno. Ti, kteří si na sladké koláče nepotrpí, dokonce mohou použít pouze půlku doporučeného množství – sladkost ve štole zajistí sušené a kandované ovoce. Můžete rovněž zaměnit cukr za jinou alternativu, například březový cukr.

Do směsi přidejte hotový kvásek a rostlinné máslo pokojové teploty. Vypracujte hladké, nelepivé těsto. To, že je hotové, poznáte tak, že se nebude lepit na misku. Nemělo by to trvat déle než 10 minut.

Z těsta vytvarujte bochník a nechte ho pod vlhkou utěrkou kynout 90 minut. Toto těsto objem výrazně nezvětšuje, tak se nelekejte, že se hmota nezdvojnásobí. Po vykynutí těsto přeložte zpět do mísy, přidejte do něj odstátou směs sušeného ovoce s mandlemi a rumem a pokračujte v mísení, dokud nebude ovoce rovnoměrně zapracované.

Na nepomoučené pracovní desce rozválejte těsto na obdélník. Delší strana by měla mít délku 35 až 40 cm. Kratší stranu obdélníku přeložte na třetiny. Nejdříve pravou třetinu na střed, poté levou třetinu přes obě. Spoj, který zůstane na pravé straně, přitlačte. Vytvoříte tak klasický, dlouhý tvar štoly s kopečkem na jedné straně.

Štolu položte na pečící papír, přikryjte potravinářskou folií a nechte dalších 90 minut kynout. Kousky ovoce, které zůstaly na povrchu štoly, odeberte, aby se při pečení nespálily.

Štolu potřete rostlinným mlékem a pečte asi 30 až 35 minut v troubě nahřáté na 175 °C do tmavohněda. Po dopečení štolu několikrát propíchněte špejlí, potřete 40 g rozteklého rostlinného másla a poprašte pomletým březovým cukrem. Táto vrstva je volitelná, ale díky ní štola vydrží déle čerstvá.

Před krájením dopřejte štole alespoň 4 hodiny oddechu. Přejeme dobrou chuť a hezké svátky!

Tento recept vytvořila pro WWF foodblogerka Nikoleta Kováčová, autorka veganských receptů a kuchařek Slovegán.

Recept: Houbový řízek a bramborový salát

2022-11-24

Toto je můj ověřený recept, díky němuž připravíte štědrovečerní hostinu bez ryby a majonézy tak, že chutí oklame i ty, kteří nedají na vánoční rybu dopustit. O typickou rybí chuť se postará nori řasa. Strukturu ryby dokonale nahradí hlíva, která je skvělou náhradou pro všechny, kteří hledají veganskou alternativu, ale nechtějí se vzdát tohoto tradičního vánočního jídla. Pokud chcete konzumovat více rostlinné stravy, houby ke svému růstu spotřebují až tisíckrát méně vody, než se skrývá za stejným množstvím masa. Skvělá volba! A čočková majonéza dostane vaše snahy o stoprocentně rostlinné Vánoce na další úroveň.

Fotografie: Nikoleta Kováčová

Množství: 4 porce
Čas: 2 hodiny

Domácí čočková majonéza:
160 g červené čočky
400 ml vody
40 až 140 g řepkového oleje
½ ČL soli
1 ČL hořčice
6 ČL jablečného octa/citrónové šťávy
½ ČL tekutého sladidla (čekankový sirup)

Salát:
2 kg brambor
300–400 g čočkové majonézy
200 g hrášku
1 pohár sterilizovaných okurek
3–4 mrkve
1 cibule
2–3 PL octa
1 PL tekutého sladidla (čekankový sirup)
sůl
špetka pepře

Hlíva „kapr“:
350 g hlívy
50 olivový olej
2 ČL koření na ryby
200 g hladká mouka
10 g lahůdkového droždí
1 ½ ČL soli
špetka pepře
250 ml vody
20 ml octa
nori řasa
kukuřičná/panko strouhanka
slunečnicový olej na smažení

Nejen z vajíček můžete vyrobit majonézu. S tímto receptem navíc do stravy dostanete extra porci luštěnin, na které nezapomínejte, chcete-li jist plnohodnotnou rostlinnou stravu. Čočku umyjte pod tekoucí vodou. V misce jí zalejte 400 ml vody a nechte odstát přes noc anebo alespoň 3 hodiny před přípravou majonézy. Změklou čočku rozmixujte spolu s vodou v mixéru do hladka. Hustější čočkové mléko, které tímto vznikne, sceďte přes jemné plátno anebo pytlík na výrobu sýra nebo rostlinného mléka.

Teď byste měli mít přibližně 200 gramů čistého čočkového mléka. Za stálého míchání ho v hrnci přiveďte k varu a vařte alespoň 5 minut, dokud nezhoustne. Když získá hustou, až pudingovou konzistenci, přestaňte jej vařit a nechte jej na 10 minut odpočívat v ledničce.

Ochlazené čočkové mléko začněte opět v mixéru na nízkých otáčkách mixovat. Olej přilévejte postupně. Přesnou gramáž nechávám na vás – pro méně kalorickou majonézu můžete použít jen 40 gramů oleje, pro jemnější a krémovější konzistenci použijte oleje více. Majonézu osolte a dochuťte hořčicí, jablečným octem a čekankovým sirupem, který má nízký glykemický index díky vysokému obsahu vlákniny a jen 5 % cukru.

Při přípravě salátu nejdříve uvařte mrkev a brambory ve slupce. Brambory po uvaření oloupejte a nakrájejte anebo propasírujte přes mřížku na brambory. Nakrájejte i uvařenou mrkev a okurky, následně je přidejte do misky k bramborám. Do stejné misky sceďte i hrášek.

Cibulku nasekejte najemno a vařte zvlášť v asi 200 ml vody. Přidejte k ní 2-3 polévkové lžíce octa, 2 polévkové lžíce sladidla a sůl. Vařte, dokud cibulka nezměkne, potom můžete cibulku scedit – zůstane vám jen „vývar”. Pokud vám cibulka v salátu nevadí, vodu cedit nemusíte. Nálev přidejte k bramborám a zamíchejte. Nakonec přidejte čočkovou majonézu. Dochuťte pepřem, solí a vodou ze sterilizovaných okurek. Salát doporučuji připravovat alespoň den předem a nechat ho odstát na chladném místě. Tak dáte chutím čas, aby se krásně spojily.

Hlívu, která bude hlavním hrdinou vašich úplně rostlinných Vánoc, rozdělte na plátky a precizně utřete vlhkou utěrkou. Uložte ji do misky a přidejte olivový olej a kořeni na ryby. Hlívu nechte hodinu anebo ideálně přes noc marinovat.

V misce zmáchejte mouku, lahůdkové droždí, sůl, pepř, vodu a ocet, aby vzniklo těstíčko na obalování. Lahůdkové droždí možná neznáte. Je to neaktívní druh droždí, který je opěvován pro jeho skvělou sýrovou–umami chuť a vysoký obsah proteinů, takže to není pouze zdroj chuti, ale i tajný zdroj bílkovin, jenž si při rostlinné stravě zamilujete.

Každý kousek hlívy obalte v navlhčeném plátku nori řasy, následně v těstíčku a strouhance. Na pánvi rozpalte olej a každý kousek smažte do zlatova. Vánoční hlívu servírujte se salátem a pokapanou citrónem, který se k ní hodí stejně jako k rybě.

Tento recept vytvořila pro WWF foodblogerka Nikoleta Kováčová, autorka veganských receptů a kuchařek Slovegán.

RECEPT: PLNĚNÉ ZELNÉ LISTY

2022-11-24

Existuje mnoho verzí plněných kapustových listů, ale s touhle variantou jste se nejspíš ještě nesetkali. Obvykle jsou jimi obalujeme různé druhy masa. Ale co když si chcete jídelníček od masa odlehčit, pomoci planetě, ale přitom si stále užít milované plněné zelí? Pak vyzkoušejte tento recept, kde maso nahradí dokonale dochucené fazole. Přibližně 60 % emisí skleníkových plynů v zemědělství je způsobeno chovem zvířat – a tak bude tento recept díky obsahu proteinu dobrou volbou pro vás i naši planetu.

Fotografie: Nikoleta Kováčová

Čas: 1 a půl hodiny
Množství: 4 porce

Zelné listy:
80 g krup
350 ml vody
3 PL řepkového oleje
270 g bílé cibule
20 g česneku
100 g očištěné mrkve
250 g uvařené/sterilizované fazole
40 g koncentrovaného rajčatového přetlaku
1 ČL uzené mleté ​​papriky
¼ ČL mletého tymiánu
¼ ČL mletého rozmarýnu
1 a ½ ČL soli
⅙ ČL černého pepře
5 g mrkvové / petrželky
1 hlávka zelí

Omáčka:
2 PL řepkového oleje
150 g červené cibule
150 g zelí
1 stroužek česneku
1 konzerva krájených rajčat
200 g rajčatové omáčky passata
1 větvička rozmarýnu
2 bobkové listy
½ ČL soli
⅙ ČL černého pepře
200 ml vody
300 g kokosové smetany

Promyté kroupy zalijte vodou a uvařte do měkka. Vařte je na mírném ohni po dobu závisející na velikosti krup. Pro menší a středné velké kroupy bude stačit 15 minut.

Mezitím na pánvi se zahřátým olejem do zlata opečte nadrobno nakrájenou cibuli. Přidejte nastrouhaný česnek s nastrouhanou mrkví a opékejte další 2 - 3 minuty. Vaše oblíbené fazole omyjte pod tekoucí vodou. Doporučuji tmavší a červené druhy fazolí, které maso nahradí i vzezřením. Rukou nebo pomocí vařečky je rozmačkejte a přidejte k mrkvi. Vše promíchejte a doplňte rajčatovým protlakem, uzenou paprikou, tymiánem, rozmarýnem, solí, pepřem a nasekanou natí.

Všechny suroviny na pánvi rozmačkejte na hustou lepivější kaši. Nakonec do kaše vmíchejte i uvařené kroupy a dokonalá nádivka je hotová. Takto snadno nahradíte maso v jídle nejen chuťově, ale také výživně. Na luštěniny se často zapomíná a konzumujeme jich méně, než bychom měli. Takto si ani neuvědomíte, že právě doháníte vaši dávku zdravých luštěnin na týden.

Ze zelí vyřízněte košťál. Celé ho přiveďte v hrnci s vodou k varu. Vnější listy po pár minutách vaření změknou. Když se tak stane, vybírejte je po jednom z hrnce ven a plňte je fazolovou nádivkou. Z listů odkrojte nejsilnější část tvrdého středu, oříznutý okraj přeložte na nádivku, boky listu založte pod nádivku a zarolujte.

Když jsou zelné listy připraveny, pokračujte s rajčatovou omáčkou. V hrnci, ve kterém jste vařili zelí, osmahněte na oleji do zlata nadrobno nakrájenou cibuli. Přidejte 150 g nadrobno nasekané zelí a česnek. Chvilku restujte a přidejte nasekaná rajčata, protlak, větvičku rozmarýnu, bobkového listu, sůl a pepř.

Listy vložte do omáčky a podlijte přibližně 200 ml vody tak, aby byly téměř kompletně ponořeny. Takto je vařte na středním ohni přibližně 20 minut. Před servírováním k listům přidejte také zakysanou kokosovou smetanu, která nejen neobsahuje laktózu, ale obsahuje menší množství tuků.

Recept pro WWF připravila foodblogerka Nikoleta Kováčová.

JAK VÁŠ VÝBĚR MOŘSKÝCH PLODŮ OVLIVŇUJE DIVOKOU PŘÍRODU

2022-01-11

Už jste někdy šli lovit okouny a omylem jste chytili platýse? Nebo snad kanice? Něco podobného se často děje na rybářských lodích. Každý den je do rybářských sítí náhodně chyceno ohromné množství mořských tvorů – velryby, žraloci, želvy, delfíni, i nedospělé ryby, které se pak vyhodí.

Keporkaci byli například častými oběťmi vedlejších úlovků (tzv. bycatch) při rybolovu mečounů v Tichomoří, ale od té doby, co americká vláda a rybářský průmysl začaly v roce 1994 spolupracovat na snížení těchto vedlejších úlovků, počet takovýchto incidentů klesl. Rozšíření podobného úsilí po celém světě může také pomoci zachránit další ohrožené druhy, které se zachytí v rybářských sítích a na vlascích, včetně sviňuch, velryb černých, orcel tuponosých či delfínovců laplatských.

© WWF-US / Keith Arnold

WWF spolupracuje se sektorem rybolovu na snížení vedlejších úlovků podporou nových technologií a efektivnějších rybářských zařízení. Mořské plody, jako jsou steaky z mečouna, označené logem modré ryby Marine Stewardship Council pocházejí z rybolovu, který je řízen udržitelným způsobem s minimálním dopadem na volně žijící zvířata.

Populace mořských želv je také ovlivněna způsobem našeho stravování. Jsou to jedny z nejmajestátnějších, dlouhověkých živočichů v oceánu, přesto jsou každý rok statisíce z nich náhodně uloveny a zemřou v rybářských sítích a podobných zařízeních. Naštěstí rostoucí počet rybářství zaměřujících se na krevety a dalších mořské plody používá lepší vybavení ke snížení náhodných úlovků mořských želv, delfínů, žraloků a dalších živočichů. Spotřebitelé by měli na mořských plodech na pultech obchodů s rybami, na balených mořských plodech a na jídelních lístcích restaurací hledat logo Marine Stewardship Council, které zaručuje, že jejich potraviny pocházejí z rybolovu, který upřednostňuje snížení vedlejších úlovků.

WWF věří, že MSC se musí zavázat ke klíčovým reformám a urychlit je, aby si udržela pověst předního světového standardu a certifikačního systému pro rybolov. Zde můžete najít úplné prohlášení WWF o potřebné reformě MSC.

© WWF-Pakistan

JAK MOHOU POTRAVINY PŘISPĚT K VYŘEŠENÍ KLIMATICKÉ KRIZE

2022-01-10

Pro udržitelnou budoucnost potřebujeme čistý vzduch, čistou vodu a také zdravou půdu. Klimatická změna sice způsobuje změny stavu půdy, ale zároveň klimatickou změnu ovlivňujeme my sami tím, jakým způsobem půdu využíváme. Špatnou zprávou je, že způsob, jakým v současné době s půdou hospodaříme, přispívá k narůstajícímu množství skleníkových plynů v atmosféře. Naopak dobrou zprávou je, že existuje několik řešení a nejvýznamnější z nich je způsob, jakým vyrábíme a konzumujeme potraviny. Joao Campari – vedoucí specialista v oblasti potravinové praxe – WWF

Hodnotící zpráva IPCC (Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu) přinesla řadu důkazů, které poukazují na to, že se naše šance omezit globální oteplování na hodnotu do 1,5 °C ve srovnání s předindustriální úrovní – což je nejambicióznější cíl Pařížské dohody – se rapidně snižují.

Již víme, že oteplování pevninských povrchů postupuje rychleji než celosvětové průměrné oteplování. To je vystavuje vážnému riziku a zhoršování stavu půdy povede k nižším výnosům zemědělských plodin, nárůstu sucha a lesních požárů a k ještě vyššímu znečištění uhlíkem, což bude urychlovat další oteplování.

Přitom k rychlému oteplování dochází v důsledku toho, jak využíváme půdu – zemědělská činnost, lesnictví a další způsoby využívání půdy vyprodukují pětinu až čtvrtinu globálních emisí skleníkových plynů. V současnosti využíváme více půdy než kdykoli předtím a pokud nebudeme řešit naši spotřebu, včetně spotřeby potravin, bude populační růst poptávku po půdě jenom dále zvyšovat.

Jsou dva způsoby využívání půdy, které vedou ke zlepšení jejího celkového stavu a výnosnosti a přitom dokážou omezit negativní dopad této činnosti na globální oteplování. Je totiž možné snížit množství emisí z půdy a zároveň je možné půdu využívat k odčerpávání oxidu uhličitého z atmosféry.

Snížení množství emisí můžeme dosáhnout pouze tehdy, pokud změníme náš potravinový systém.

V první řadě je nutné omezit odlesňování a s ním spojenou přeměnu přírodních stanovišť. Zemědělství způsobilo téměř tři čtvrtiny veškerého odlesňování, ale kromě lesů má dopad i na jiné druhy krajiny – ve skutečnosti více než 50 % zničených přírodních stanovišť v důsledku produkce potravin připadá na pastviny a savany. Podniky sice začaly projevovat odhodlání vyloučit odlesňování a přeměnu přírodních stanovišť ze svých dodavatelských řetězců, ale je třeba, aby jednaly s větší razancí, ve větším měřítku a v souladu se zásadami, doporučeními a pokyny Rámcové iniciativy odpovědnosti (Accountability Framework Initiative, AFI). Vlády mezitím musí zavést účinnější politiku na ochranu přírody a zastavení ničení přírodních stanovišť.

V druhé řadě je třeba, abychom změnili náš způsob stravování. Příliš mnoho z toho, co jíme – od červeného masa až po rýži – přispívá k rostoucímu množství vypouštěných emisí. A co hůř, mnohdy jíme těchto potravin více, než vyžaduje správná výživa. Aby bylo možné dosáhnout změny, musí oficiální pokyny vlád kromě nutričních potřeb a zlepšování zdraví zohledňovat také dopady různých typů potravin na životní prostředí. Společně s tím, jak stále více zemí zpracovává svá oficiální doporučení v této oblasti, je také třeba, aby vzniklo koordinované úsilí na podporu implementace a asertivní prosazování norem v různých sektorech společnosti. Musíme se společně pokusit zlepšit lidské i planetární zdraví. Podívejte se na šest jednoduchých tipů WWF, které se týkají udržitelného stravování a zaměřují se na změny, které je třeba udělat, abychom udrželi nárůst oteplování v hodnotě pod 2 stupně. (odkaz na článek Livewell priciples) Naše síla je na našich talířích a stravovací volby každého z nás mohou přispět k dosažení kýženého řešení.

A za třetí musíme omezit potravinové ztráty a plýtvání potravinami. Přibližně jedna třetina všech vyprodukovaných potravin se nikdy nesní. Emise vzniklé při výrobě potravin, které se nakonec nespotřebují, jsou tedy naprosto zbytečné, ale ještě více emisí se uvolňuje, když se potraviny rozkládají na skládkách. Přesměrování nespotřebovaných potravin do kompostu nebo krmiva pro zvířata je prospěšné, ale skutečnou výhrou by bylo, kdybychom dokázali zabránit vznikání potravinového odpadu. Je třeba, aby podniky, které mají co dočinění se spotřebiteli, transparentně měřily a omezovaly svůj odpad a vlády budou mít tím pádem dobré předpoklady k tomu, aby připravily adekvátní právní předpisy postihující nehospodárné praktiky.

Pokud jde o využívání půdy k odčerpávání oxidu uhličitého z atmosféry, je třeba zlepšit schopnost zemědělské půdy zachycovat a ukládat (sekvestrovat) uhlík. Jednou z možností je implementace výrobních systémů podle zásad agrobiodiverzity a agroekologických postupů v stávajících zemědělských podnicích a farmách. Dále je možné také rekultivovat degradované půdy a chránit travní porosty a poté je využívat k takové produkci potravin, která nevede k přeměně přirozených ekosystémů ani k poškozování přírodních stanovišť.

© Mariana Medvedeva on Unsplash

Například udržitelný chov dobytka na pastvinách nejen pečuje o krajinu a přispívá k potravinové bezpečnosti, ale také chrání zdraví půdy a umožňuje účinnou a dlouhodobou sekvestraci uhlíku v půdě. Podniky i spotřebitelé musí požadovat potraviny vyráběné bez poškozování přírodních stanovišť, vyráběné udržitelným způsobem a podporující zdraví půdy. Vlády musí odrazovat od zemědělských metod, které vedou ke snižování kvality zemědělské půdy a tím následně podporují další ničení přírodních stanovišť.

Abychom zastavili klimatickou změnu, musíme jednak snížit emise způsobované využíváním půdy a jednak lépe využívat půdu k odčerpávání oxidu uhličitého z atmosféry. Je zřejmé, že potravinový systém hraje obrovskou roli. Neznamená to, že můžeme začít opomíjet energetiku, městské a průmyslové systémy, ale transformaci využívání půdy musíme postavit na stejnou úroveň jako využívání energie. Jen tak budeme schopni posílit klimatickou odolnost, zlepšit potravinovou bezpečnost a zachovat biologickou rozmanitost pro příští generace.

11 + 1 TIP JAK USPOŘÁDAT UDRŽITELNÉ GRILOVÁNÍ

2022-01-09

Léto je plné příležitostí k outdoorovým aktivitám a užívání si čerstvého vzduchu a krás přírody. Dává nám také možnost sejít se s přáteli a rodinou a užít si jejich společnost někde venku: na zahradě, na pikniku nebo grilování. Letní hodování však může snadno skončit jako akce se spoustou zkonzumovaného masa, potravinového odpadu a vyprodukovaného odpadu. Podle výzkumu může být typické letní grilování pro čtyři osoby zodpovědné za více skleníkových plynů než 128 km dlouhá cesta autem.* WWF navrhuje některé snadné změny, abyste se tomuto scénáři vyhnuli. Postupujte podle několika tipů, díky kterým bude tento společně strávený čas udržitelnější.

© Rodnae Productions

1. Nabídka bezmasých alternativ. Grilovaná zelenina, zvláště houby, sýr, ryby nebo alternativní masové produkty mohou být chutné a zdravé. Hledejte sezónní, místní suroviny, tím zajistíte nízký dopad na životní prostředí a nejlepší chuť. I když budete podávat i maso, lidé mohou svůj jídelníček obměňovat a množství zkonzumovaného masa bude celkově menší.
2. Pokud podáváte maso, snažte se zaměřit na to, které je z ekologického či volného chovu. Kupujte si méně obvyklé kusy masa (požádejte řezníka, aby vám pomohl). Využití celého zvířete je klíčovou součástí udržitelné konzumace masa.
3. Vyhněte se baleným a hotovým potravinám, obvykle obsahují více cukru, soli a tuku a navíc bývají dodávány v plastovém obalu, který nelze recyklovat.
4. Připravte menší porce. Velké porce mohou vést lidi k přejídání, které je nezdravé a má velký dopad na životní prostředí.
5. Využijte zbytky. Zvažte, jak budete skladovat nespotřebované jídlo a plánujte dopředu. Můžete také připravovat (nikoli jednorázové) krabičky na jídlo pro hosty, popřípadě zbylé jídlo zmrazit a sníst později.
6. Příprava jídla vždy nějakou dobu trvá a mezitím jsou obvykle potřeba svačiny. Podávejte pouze zdravé svačiny bez palmového oleje. Domácí verze jsou vždy lepší než předbalené. Můžete například nakrájet sezónní zeleninu. Ta je také dobrá jako předkrm.
7. Nepoužívejte jednorázové talíře, šálky a příbory. Nápoje nepodávejte s brčkem na jedno použití a vyhněte se jakýmkoli jednorázovým plastovým dekoracím.
8. Spíše než slazené nápoje v plastových lahvích podávejte kohoutkovou vodu a čerstvě vymačkanou šťávu.
9. Připravte nádoby na tříděný odpad, které budou k dispozici i hostům.
10. Svým hostům pomozte domluvit cestu na výlet sdíleným autem.
11. Po setmění použijte solární světla, bude to šetrnější k životnímu prostředí, útulné a sníží se i váš účet za elektřinu.

Můžete být katalyzátorem změn, motivovat ostatní tím, že vysvětlíte svůj přístup a proč je pro vás důležité, aby pořádaná akce byla udržitelnější.

* Výzkum britských vědců byl představen na výstavě Take a Bite Out of Climate Change

SOUVISLOST MEZI POTRAVINAMI A KLIMATEM

2022-01-08

Vypadá to samozřejmě, ale někdy je třeba si to připomenout. Potraviny získáváme z přírody. Všechno, co jíme, má tedy určitý dopad na planetu – jakým způsobem potraviny pěstujeme, jak je balíme, jakým způsobem je přepravujeme, vaříme a připravujeme až po to, kde končí (tedy v našem žaludku, odpadu nebo na kompostu).

Velká část tohoto má dopad na klima. Lesy v Amazonii a Gran Chaco, travnaté porosty v deltě řeky Okavango, savany jako the Cerrado, mangrovy a jiná stanoviště ustupují vysazovaným zemědělským plodinám nebo pastvinám pro hospodářská zvířata. To, že tato území mizí, způsobuje uvolňování skleníkových plynů a ubývání stromů, rostlin i zdravé půdy, kde se může ukládat uhlík. Přeprava potravin vyžaduje energii a fosilní paliva. Pokud jíme živočišné bílkoviny, potřebujeme také krmení pro tato zvířata, tím pádem je třeba více půdy pro zemědělské plodiny – a některá hospodářská zvířata při trávení produkují metan, což je další toxický skleníkový plyn. A potraviny, které se nesní – jak ve formě zbytků nebo nejedlého potravinového odpadu (slupky apod.) – na skládkách při svém rozkladu uvolňují uhlík a metan.

DOSTAT SE POD NULU

To vše se sčítá. Globální potravinové systémy mají na kontě 25-35 % celkového množství emisí způsobených člověkem. Abychom tedy mohli řešit klimatickou krizi – vedle věcí, jako je přechod na obnovitelné zdroje energie a upravení našich dopravních systémů – musíme také výrazně změnit způsob, jakým využíváme půdu za účelem zemědělské výroby a začít jinak přemýšlet o tom, co jíme. A vzhledem k tomu, že lidská populace je velice různorodá, stále roste a má hlad, je třeba to udělat rychle.

Naštěstí v našich potravinových systémech spočívá také naše největší příležitost. Můžeme si představit zemědělství jako součást řešení v oblasti přírody a klimatu. Zemědělci a farmáři mohou produkovat dostatek potravin, které budou stačit pro všechny, pomocí inteligentních klimatických metod, jako je výsadba krycích plodin, volba účinné závlahy a rotační pastva, takže hospodářská zvířata potom pomáhají udržovat půdu a pastviny zdravé. Při výrobě svých produktů mohou podniky spolupracovat s místními komunitami a domorodými obyvateli, aby se tak zajistilo, že nebude docházet k poškozování lesů a jiných stanovišť.

Zemědělství je jediným odvětvím, které má potenciál dostat se pod nulovou hodnotu, tedy dosáhnout záporných emisí, protože obnova půdy a opětovné vysazování lesů dokáže vytáhnout uhlík z atmosféry. Přírodní stanoviště a odolnější zemědělské systémy nám také pomohou připravit se na extrémnější povětrnostní jevy a další globální výzvy, jako je např. potravinová bezpečnost.

© Red Zeppelin on Unsplash

JAK MOHU POMOCI JÁ?

Jíme všichni, takže se můžeme podílet i na řešení. Zde je několik věcí, které můžete udělat:

• rozhodněte se pro zdravou, různorodou stravu a snažte se vyhýbat průmyslově zpracovaným a baleným potravinám (odkaz na článek o zásadách Livewell);
• svůj hlas a peníze používejte k podporování potravin a výrobků, které jsou získávané a vyráběně šetrným a udržitelným způsobem;
• vyhýbejte se nadměrnému nakupování a nadměrné spotřebě;
• snažte se minimalizovat plýtvání ve své kuchyni i jinde (odkaz na Jednoduché kroky ke snížení plýtvání potravinami) a zatleskejte těm přátelům, podnikům a provozovnám stravovacích služeb, kteří se k tomuto boji připojí společně s námi;
• zbytky potravin, které nelze již déle uchovat nebo použít, kompostujte;
• zjistěte si, odkud vaše potraviny pochází, od kterých konkrétních farmářů a producentů a vybírejte si potravinářské značky, které kladou důraz na transparentnost dodavatelských řetězců a udržitelnost výroby

Přestože se každý den objevují nové technologie, alternativní možnosti stravování a inovativní nápady, žádné rychlé a zázračné řešení neexistuje. Musíme zvážit všechny možnosti a zahájit inovace a spolupráci napříč celým systémem.

JEDNODUCHÉ KROKY KE SNÍŽENÍ PLÝTVÁNÍ POTRAVINAMI

2022-01-07

Podle nové zprávy Driven to Waste (Vyhozeno do odpadu), kterou zpracovaly WWF a Tesco, se v současnosti 40 % vypěstovaných potravin nikdy nesní – to je o 1 miliardu tun (přesněji o 1,1 miliardy tun) více, než se dříve předpokládalo. Zpráva odhaduje, že se ročně vyhodí téměř 2,5 miliardy tun potravin, což způsobí 10 % emisí skleníkových plynů zachycujících teplo vytvořených v důsledku lidské aktivity.

Už víme, že velké množství odpadu vzniká v potravinářských podnicích. Zpráva zároveň odhalila, že jedním z nejvíce přehlížených článků řetězce vytvářejícího potravinový odpad jsou ve skutečnosti farmy. Ale do tohoto seznamu bychom neměli zapomenout zařadit také vlastní kuchyně, kde máme provedení okamžité změny ve své moci.

Dovolte nám tedy, abychom vás inspirovali k několika jednoduchým krokům, které WWF navrhuje každému, kdo se chce ve vlastní domácnosti stát bojovníkem proti plýtvání potravinami:

Prodlužte hranice použitelnosti vašich surovin. Některé druhy zeleniny, například salát, můžete oživit rychlou lázní v ledové vodě. Zhnědly vám banány? Oloupejte je a v nádobě na uchovávání potravin je uložte do mrazáku, abyste je později využili při přípravě moučníků nebo ovocných a zeleninových koktejlů. Zbytky vařeného jídla a oschlá nebo méně vzhledná zelenina se mohou stát prvotřídními přísadami do hustých a vydatných polévek nebo dušených pokrmů.

Důvěřujte svým smyslům v otázkách trvanlivosti potravin. Většina potravin může být bezpečně konzumována i po uplynutí lhůty trvanlivosti označené na obalu – to platí u čerstvých i konzervovaných potravin. Většinou nemá datum trvanlivosti nic společného s bezpečností konzumace a v závislosti na druhu, jsou potraviny bezpečně konzumovatelné ještě dny, týdny nebo měsíce po datu uvedeném na někdy matoucím štítku typu „spotřebovat do“, „v prodeji do“, a „minimální trvanlivost do“. Ve většině případů se při zjišťování, zda je potravina vhodná ke konzumaci, můžete spolehnout na vlastní smysly nebo můžete použít aplikaci FoodKeeper App, kde se o trvanlivosti potravin a jejich uchovávání dozvíte více.

© PDPics from Pixabay

Připravit, pozor, mrazíme! Zmrazit se dá téměř cokoli – vejce, maso, ovoce a zelenina, omáčky – ať už jste něco právě přinesli domů nebo jste to uvařili. Skladovací nádoby na potraviny dobře uzavřete a ponechte trochu prostoru pro tekutinu. Jídlo rozdělte na porce a ty zmrazujte jednotlivě, je to praktičtější, nádoby označte popiskem a datem uložení, abyste nezapomněli, co je co. I když je to trochu přípravné práce navíc, zmrazení vám ušetří spoustu času, který byste později trávili vařením, přípravou jídla nebo dokonce i nakupováním. A pokud tímto způsobem využijete všechny nakoupené potraviny, tak dokonce i ušetříte.

Pokud můžete, podělte se s ostatními. Často býváme svědky toho, jak lidé spojují své síly, aby dosáhli společného cíle. Samozřejmě, že bychom měli kupovat pouze to, co spotřebujeme. Ale také je možné ukázat svou kreativní stránku a podělit se o své recepty s přáteli, příbuznými nebo i s cizími lidmi, aby ani trocha potravin nepřišla nazmar. A pokud máte jídlo navíc, podělte se těmi, kterým chybí, nebo je případně darujte do potravinové banky. Měli bychom se o sebe navzájem starat.

Buďte přirozeně zvídaví. Potraviny jsou jádrem mnoha ekologických problémů. Nicméně pokud změníme to, co jíme, můžeme významně přispět k environmentální výkonnosti potravinového systému. Seznamte se s tím, jak je možné nakupovat a stravovat se udržitelnějším způsobem, abyste tak pomohli přispět k ochraně přírody. (odkaz na článek o zásadách Livewell).

Driven to Waste (Vyhozeno do odpadu)

© Elizabeth Dalziel / WWF-UK

4 ZPŮSOBY, JAK VÁŠ ZPŮSOB STRAVOVÁNÍ OVLIVŇUJE PŘÍRODU

2022-01-06

Vše, co jíme, má určitý dopad na planetu Zemi – a na zvířata, se kterými ji sdílíme. Populace savců, ptáků, obojživelníků, plazů a ryb se jen za posledních 40 let snížily o 60 %. K této ztrátě biologické rozmanitosti významně přispěla produkce potravin. WWF po celém světě usiluje o vybudování udržitelnějšího potravinového systému. Spotřebitelé i výrobci potravin mají spoluodpovědnost za zajištění toho, že se dokážeme nasytit a zároveň zachovat stanoviště a přírodní zdroje, které divoká zvířata potřebují k přežití. Tato cesta začíná pochopením toho, jak naše stravování ovlivňuje zvířata, na kterých nám záleží. Ukážeme vám souvislosti mezi různými potravinami a živočišnými druhy a to, jak můžete nakupovat chytřeji a jíst udržitelněji, abyste je chránili.

1. ŠIMPANZI A TABULKY ČOKOLÁDY

Pobřeží slonoviny je největší zemí na světě produkující kakao a jedním z posledních zbývajících domovů šimpanzů. I když má tato země na ochranu našich opičích bratranců mnoho národních parků, lesy jsou stále nezákonně káceny kvůli produkci kakaa. A trocha toho kakaa se následně možná dostane do čokolády, kterou si doma vychutnáváme. Naštěstí certifikační programy, jako je Rainforest Alliance, poskytují milovníkům čokolády způsob, jak zajistit, aby se jejich oblíbené pochoutky vyráběly způsobem, který chrání lesy a jejich divoké obyvatele, jakož i farmáře pěstující kakao.

© Karine Aigner / WWF-US

2. SLONI A SVAČINKY

Sumatranští sloni jsou charismatičtí a ikoničtí. Na celém indonéském ostrově Sumatra však přicházejí o své lesní domovy kvůli neudržitelné a nelegální produkci palmového oleje. Palmový olej se používá asi v polovině produktů na regálech supermarketů, včetně mnoha zpracovaných potravin, jako je čokoláda, hranolky, sušenky, cereálie, instantní nudle atd.

Spotřebitelé, kteří hledají produkty obsahující zodpovědně vyrobený palmový olej, by měli sledovat označení Certified Sustainable Palm Oil. To znamená, že palmový olej se vyrábí způsoby, které chrání nejen slony a jejich stanoviště, ale také orangutany, nosorožce a tygry. Přestože certifikace vyžadují neustálou revizi a úpravy, aby odpovídaly očekáváním v oblasti životního prostředí, stále poskytují solidní alternativu.

© naturepl.com / Klein & Hubert / WWF

3. TYGŘI A PESTO

S chutí stejně výraznou jako jeho barva je pesto skvělou pochoutkou. A zatímco hvězdou je v něm bazalka, krémovou texturu a pikantní chuť mu dávají piniové oříšky. Ale odkud tyto oříšky vůbec pocházejí? Mnohé z borovic na ruském Dálném východě a ve východní Číně – což jsou rovněž domovy ohrožených tygrů amurských. Tato zvířata se živí jeleny a kanci, kteří zase jedí piniové oříšky. To je důvod, proč WWF spolupracuje s ruskými komunitami a firmami na zachování lesů a piniových oříšků, které produkují, ku prospěchu jak místních komunit, tak tygrů.

© Shutterstock / Evgeniyqw / WWF

4. LEMUŘI A VANILKOVÁ ZMRZLINA

Bývá považována za obyčejnou, ale vanilka je klasickou chutí – a stále patří mezi nejoblíbenější druhy zmrzliny. Ale co to vlastně vanilka je a odkud pochází?

Věřte nebo ne, vanilka je plodem orchidejí – a na Madagaskaru se jí pěstuje více než kdekoli jinde na planetě. Madagaskar je také domovem jediných původních populací lemurů na světě, od sifaky hedvábné po lemura kata. A zatímco zemědělství vede ke ztrátě jejich přirozeného prostředí, nedávné studie ukazují, že udržitelně navržené a spravované vanilkové plantáže mohou lemury skutečně podporovat a propojovat fragmentovaná přírodní stanoviště. WWF spolupracuje s farmáři a společnostmi produkujícími koření, aby našli udržitelnější způsoby výroby vanilky a zároveň chránili tyto čilé primáty.

© Renee Turgeon

SEDM FAKTŮ, KTERÉ JE TŘEBA ZNÁT O PALMOVÉM OLEJI

2022-01-05

Tabulka WWF hodnotící dopady palmového oleje ukazuje, že mnoho potravin, které jíme, stále přispívá k odlesňování planety. Zde jsou fakta, která je třeba znát.

1. CO JE PALMOVÝ OLEJ?

Jedná se o jedlý rostlinný olej, který se získává z plodů palmy olejné, její latinský název je Elaeis guineensis. Vyrábět lze dva druhy tohoto oleje; surový palmový olej, který vzniká lisováním dužiny plodů palmy olejné a palmojádrový olej, který se získává drcením jader, chcete-li pecek, plodů palmy. Palma olejná pochází původně z Afriky, ale do jihovýchodní Asie byla přenesena před více než 100 lety jako okrasná dřevina. V současné době Indonésie a Malajsie produkují přes 85 % celosvětových dodávek, ale výrobou palmového oleje se zabývá i dalších 42 zemí.

© James Morgan / WWF-International

2. KTERÉ VÝROBKY OBSAHUJÍ PALMOVÝ OLEJ?

Palmový olej je téměř ve všem – je téměř v 50 % veškerého baleného zboží, které se prodává v supermarketech, od pizzy, koblih a čokolády, až po deodoranty, šampóny, zubní pasty a rtěnky. Přidává se také do krmiv pro zvířata a v mnoha částech světa se také používá jako biopalivo.

3. PROČ JE PALMOVÝ OLEJ VŠUDE?

Palmový olej je extrémně univerzální olej, který má mnoho nejrůznějších vlastností a využití, díky tomu je tak rozšířený. Při pokojové teplotě zůstává polotuhý, takže dokáže udržet pomazánky roztíratelné; je odolný vůči oxidaci a do výrobků se přidává, aby prodloužil jejich trvanlivost; je stabilní při vysokých teplotách a díky tomu smaženým jídlům dodává křupavou texturu; je bezbarvý a bez zápachu, takže nemění vzhled ani vůni potravinářských výrobků. V asijských a afrických zemích se palmový olej používá na vaření, stejně jako my používáme olej slunečnicový nebo olivový.

4. CO JE NA PALMOVÉM OLEJI PROBLEMATICKÉ?

Palmový olej byl a stále je hlavní hybnou silou odlesňování některých biologicky nejrozmanitějších lesů světa a ničí stanoviště již ohrožených druhů volně žijících živočichů jako je orangutan, slon trpasličí a nosorožec sumaterský. Tato ztráta lesů spojená s přeměnou rašelinných půd bohatých na uhlík způsobuje uvolňování milionů tun skleníkových plynů do atmosféry a přispívá tak ke změně klimatu. V rámci produkce palmového oleje ještě stále do jisté míry dochází k vykořisťování dělníků a využívání dětské práce. To jsou závažné problémy, které toto odvětví musí vyřešit, protože podobnému způsobu produkce je možné se vyhnout.

© Chris J Ratcliffe / WWF-UK

5. JAKÁ ŘEŠENÍ JSOU K DISPOZICI?

Palmový olej lze vyrábět udržitelnějším způsobem a současnou situaci je možné změnit. Kulatý stůl pro udržitelnou produkci palmového oleje (Roundtable on Sustainable Palm Oil, RSPO) byl založen v roce 2004 jako reakce na rostoucí obavy z dopadů produkce palmového oleje na životní prostředí a společnost. RSPO vytvořilo globální standardy pro odpovědnou produkci a získávání palmového oleje, které byly přijaty většinou globálního průmyslu. Kromě toho, že se podniky a firmy zavazují nakupovat a používat palmový olej s certifikací RSPO ve všech svých provozech na celém světě, WWF je také vybízí k transparentnosti při získávání a používání palmového oleje tak, aby věděly, od koho olej nakupují a kde byl vyrobený, a aby podporovaly a investovaly do programů drobných výrobců a iniciativ udržitelné krajiny. Pouze všechny tyto jednotlivosti dohromady nám umožní začít urychlovat přechod k tradičnímu a udržitelnému odvětví palmového oleje.

© WWF / Carolyn Lim

6. PROČ PROSTĚ NEPŘEJDEME NA JINÝ ROSTLINNÝ OLEJ?

Palma olejná je plodina s velmi vysokou výnosností, která na danou výměru vyprodukuje více oleje než jakákoli jiná plodina pěstovaná k výrobě rostlinného oleje. Celosvětově palmový olej pokrývá 35 % světové poptávky po rostlinném oleji při využití pouhých 10 % veškeré půdy využívané za tímto účelem. K získání stejného množství alternativních olejů, jako např. oleje sójového nebo kokosového, by bylo třeba 4 až 10krát více půdy, což by stávající problém pouze přesunulo do jiných částí světa a ohrozilo jiná stanoviště a druhy. Kromě toho je palma olejná důležitou plodinou pro HDP rozvíjejících se ekonomik a jsou miliony drobných zemědělců, jejichž živobytí na produkci palmového oleje závisí. Bojkot palmového oleje není odpověď, místo toho je třeba trvat na rychlém řešení stávajících problémů a vyžadovat účinná opatření.

7. MOHU VĚŘIT VÝROBKŮM S CERTIFIKÁTEM RSPO?

RSPO je standard vytvořený největší nezávislou třetí stranou a jeho cílem je zajistit udržitelnou produkci palmového oleje. Certifikovaný palmový olej chrání životní prostředí a místní komunity, které jsou na něm životně závislé, aby mohl i nadále zastávat klíčovou roli v rámci potravinové bezpečnosti. Společně s dalšími organizacemi hrajeme aktivní úlohu při ovlivňování a vytváření standardu RSPO, abychom zajistili, že bude lidem i planetě přinášet více záruk. V listopadu 2018 došlo k posílení standardu RSPO a ten nyní představuje základní nástroj, který firmám a podnikům umožňuje plnit jejich závazky týkající se palmového oleje – aby nebyl spojen s odlesňováním, rozšiřováním rašelinišť, vykořisťováním a používáním ohně k vypalování.

CO MOHU UDĚLAT JÁ?

Můžete kontrolovat složení potravinářských výrobků, které kupujete a přestat kupovat zboží s obsahem palmového oleje, nebo hledat přímo výrobky podporující jeho udržitelnou produkci, které jsou označené certifikátem RSPO.

Podívejte se na naši novou tabulku dopadů palmového oleje WWF Palm oil Scorecard a zjistěte, které z vašich oblíbených značek podporují jeho udržitelnou produkci, v jejímž důsledku nedochází k odlesňování a neničí se příroda.

ČTYŘI TIPŮ, JAK POTRAVINY SKLADOVAT K PLANETĚ ŠETRNÝM ZPŮSOBEM

2022-01-04

Vzhledem k tomu, kolik jídla každý týden, měsíc a rok spotřebujeme, nikoho nepřekvapí, že nám často zůstávají zbytky. Bojovat proti plýtvání potravinami není jednoduché, ale pokud se budeme snažit dosáhnout zlepšení a nepůjde nám o naprostou dokonalost, mohou se naše každodenní návyky udržitelnějšímu životnímu stylu aspoň přiblížit.

Abychom vám pomohli, sestavili jsme seznam čtyři výrobků určených ke skladování potravin, které začínajícím bojovníkům proti plýtvání pomohou uchovat jídlo déle čerstvé, vyhnout se jeho nežádoucímu vyhazování a ušetřit peníze:

1. SILIKONOVÉ SÁČKY

Pokud hledáte alternativu k uzavíratelným igelitovým sáčkům, silikonové sáčky k opakovanému použití fungují stejně dobře a mají menší dopad na životní prostředí. Jsou tenké a skladné, hodí se do každého zákoutí vaší lednice a jsou k dispozici v různých velikostech, mohou mít například objem 1 litr nebo velikost vaší kapsy.

Shutterstock: Space_Cat

2. BALICÍ UBROUSKY NAPUŠTĚNÉ VČELÍM VOSKEM

Když bavlněné plátno napustíte včelím voskem, získáte poddajnou a biologicky rozložitelnou alternativu plastové přilnavé fólie. Balicí ubrousky napuštěné včelím voskem se vyrábějí v různých velikostech, barevných provedeních a s rozmanitými potisky. Snadno jimi můžete přikrýt misky, uzavřít hrdla sklenic nebo do nich zabalit suché potraviny a po použití se dají krátce očistit studenou vodou.

© Rika Cossey from Pixabay

3. SILIKONOVÉ KRYTY

Pokud hledáte něco, co bude více vzduchotěsné, můžete sáhnout po silikonových krytech. Jsou pružné a přizpůsobí se velikosti nádob ve vaší kuchyni – od hrnců až po zapékací misky. Dají se umývat v myčce a jsou vhodné k použití v troubě i mikrovlnce.

Shutterstock: Space_Cat

4. SILIKONOVÁ KRYCÍ VÍČKA NA OVOCE A ZELENINU

V situaci, kdy váš recept bude vyžadovat pouze polovinu citrónu, se vaším novým nejlepším přítelem stane silikonové krycí víčko. Tento barevný pomocník se pevně obalí kolem zbylé poloviny jablka, cibule nebo avokáda, takže se už nikdy nedostanete do situace, kdy byste své potraviny nezahrnuli náležitou péčí.

NAŠE SÍLA JE NA NAŠEM TALÍŘI

2022-01-03

Všichni bychom rádi ze světa udělali lepší místo. Ale co ve skutečnosti jedinec zmůže? Je opravdu možné zastavit odlesňování Amazonie? Nebo pomoci zabránit odtávání ledovců v polárních oblastech? Nebo zachránit tygry a orangutany před vyhynutím? Zkrátka a jednoduše – ano! A není to ani tak těžké, jak by se mohlo zdát. Můžeme začít uvědomělým výběrem jídla, které si dáváme na talíř. To je vlastně ten nejúčinnější způsob, jakým každý z nás může přispět k tomu, aby se svět stal lepším místem – a můžeme s tím začít již dnes. Brent Loken, vedoucí výzkumník WWF pro oblast globálního stravování.

JAK NAŠE JÍDLO SOUVISÍ S ODLESŇOVÁNÍM, ZMĚNOU KLIMATU A VOLNĚ ŽIJÍCÍMI ŽIVOČICHY?

Řada studií, včetně Zprávy o živé planetě 2020 (2020 Living Planet Report) ukázala, že způsob, jakým produkujeme a konzumujeme potraviny, je jednou z nejvýznamnějších příčin zhoršujícího se stavu naší planety. Je tu však také dobrá zpráva – hlavní závěry rostoucího množství výzkumů v této oblasti jsou následující: 1) stále ještě máme čas změnit kurz a napomoci k obnově přírody; 2) v současné době máme k dispozici řešení, která jsou výhodná jak pro lidi, tak i pro planetu; a 3) na tom, co jíme, opravdu záleží.

Ve skutečnosti na tom, co jíme, záleží opravdu hodně. Naše potravinové systémy způsobily 70 % úbytku biodiverzity na souši a 50 % úbytku biologické rozmanitosti ve vodách, dále odpovídají za přibližně 25 % veškerých emisí skleníkových plynů a způsobily 80 % veškerého odlesnění na světě. Naše stravovací volby nepoškozují pouze planetu, ale ohrožují také naše vlastní zdraví. Nezdravý způsob stravování je v současnosti spojený s větším rizikem onemocnění a úmrtí než nechráněný sex a užívání alkoholu, drog a tabáku dohromady.

© Elizabeth Dalziel / WWF-UK

ŘEŠENÍ MÁME PŘÍMO NA TALÍŘI

Zpráva Bending the Curve: The Restorative Power of Planet-Based Diets (Ohýbání křivky: Obnovovací síla planetární diety) dokládá, že planetární stravování (které prospívá lidskému zdraví a přitom má minimální dopady na životní prostředí) nejenom snižuje negativní dopady na životní prostředí a lidské zdraví, ale může mít dokonce regenerační účinky – skutečná „win-win“ situace. Tento rozmanitý a flexibilní stravovací rámec může přispět ke snížení produkce skleníkových plynů, zastavení odlesňování a záchraně volně žijících živočichů a tím i k celkové obnově přírody.

Někteří lidé mohou tvrdit, že varování před katastrofickými dopady ničení přírody jsou alarmistická: že lidská populace nebyla nikdy zdravější a nikdy dřív nebyla taková hojnost potravin; využívání přírodních zdrojů bylo vždy prostředkem k rozvoji lidského druhu a ve skutečnosti bylo pozitivní a pro prosperitu lidstva nezbytné.

Tato argumentace je ovšem ze své podstaty chybná. I když zemědělské revoluce v minulosti umožnily uživit více lidí a zvýšení produktivity, které následovalo po „zelené revoluci“ vedlo ke zlepšení lidského zdraví, těchto úspěchů bylo dosaženo na úkor životního prostředí. Současná celosvětová produkce potravin závisí na postupech, které překračují planetární hranice a přivádějí nás na nebezpečné území s nejistou budoucností. Zvýšená produkce potravin dosud dokázala udržet náskok před účinky zhoršujícího se životního prostředí – ale toto časové zpoždění pouze maskovalo skryté příznaky toho, že se planeta nachází v krizi a přimělo nás uvěřit, že využívání zdrojů planety Země nemá žádné důsledky. Ani zdaleka se nejedná o alarmismus, existují přesvědčivé vědecké důkazy o tom, že nás naše minulé činy dohánějí.

Pokud ovšem důkazy jasně ukazují, že lze umožnit regeneraci planety a přitom zajistit dostatek potravin pro lidstvo, proč to neděláme? Doposud tomu bránily tři překážky. Za prvé, věda teprve nedávno pokročila natolik, abychom plně porozuměli globálnímu dopadu potravinového systému. Za druhé, problematika musí být ještě detailněji rozpracována, aby jednotlivé země pochopily svůj podíl ve skládačce budování globálního potravinového systému, který zajistí lidstvu dostatek potravin, aniž by zároveň poškozoval planetu. Za třetí, lidstvo nikdy dříve nepotřebovalo svůj potravinový systém změnit tak radikálně, rychle a v takovém měřítku. Rozměry úkolu, který před námi stojí, mohou jednotlivce i tvůrce politik paralyzovat a tak jim zabránit začít jednat.

Doufáme, že tato nová studie pomůže tři zmíněné překážky odstranit a bude možné začít jednat přímo na místě. Práce hodnotí, jak by různé stravovací rámce mohly ovlivnit životní prostředí i lidské zdraví v téměř 150 zemích světa. Zjistili jsme, že stravovací změny ovlivní různé země různým způsobem. Některé budou muset snížit spotřebu potravin živočišného původu, zatímco jiné ji budou muset naopak zvýšit. Některé země mohou zaznamenat pokles emisí skleníkových plynů, zatímco v jiných se jejich produkce může naopak zvýšit. Některé státy budou muset radikálně transformovat svůj současný způsob stravování, zatímco jiné se budou muset začít více snažit, aby si udržely své tradiční stravovací návyky a odolávaly přechodu na dietu západního stylu. Všechny státy však budou muset na národní úrovni vytvořit ambicióznější doporučení v oblasti stravování a výživy a stravovací změny začlenit i do dalších politických rámců.

Vedle studie jsme vytvořili ještě interaktivní kalkulačku dopadů & opatření, která uživatelům umožňuje měřit dopady upraveného stravování na základě 13 skupin potravin, což zajišťuje větší flexibilitu při posuzování potenciálních dietních změn. Doufáme, že soubor informací, které jsme shromáždili, pomůže národním aktérům při vytváření dostatečně ambiciózních státních potravinových plánů zaměřených na zlepšení lidského zdraví a snížení dopadů na životní prostředí.

Uplynulé dva roky byly v mnoha ohledech velice náročné – počínaje pandemií covidu-19 až po intenzivní požáry postihující území od Antarktidy až po Amazonii. Ukázalo nám to ale také, že může přijít nový a lepší svět. Změny v oblasti stravování jsou v tomto ohledu klíčové a každý z nás může hrát svou roli při vytváření budoucnosti, kterou si přejeme. Naši moc máme na svém talíři – naložte si jej tedy jídlem šetrným k planetě a přidejte se k nám při vytváření globálního hnutí, které využívá sílu planetárního stravování. Na debaty už není čas. Teď je třeba vyhrnout si rukávy a pustit se do práce.

© Kelly Sillaste / Getty Images / WWF

10 TIPŮ PRO ŠŤASTNĚJŠÍ VÁNOCE OD WWF

2021-12-18

Světélka jsou rozsvícena a vládne vánoční atmosféra. A přesto, nejkrásnější čas roku je často příležitostí pro nadměrnou spotřebu.

O Vánocích máme tendenci příliš utrácet – ale čas oslav by se neměl točit kolem velkého rozpočtu a ekologické zátěže.

Existuje způsob, jak se nechat unést všemi těmi krásnými světélky a přitom zůstat šetrný k životnímu prostředí a ekonomicky uvědomělý.

Je čas na opravdu zelené a nezapomenutelné Vánoce! Tady jsou hlavní tipy WWF pro udržitelnější oslavy:

JÍDLO

1. Omezte spotřebu jídla. Třetina jídla, které koupíme, skončí v průměrné domácnosti v odpadu. O Vánocích to může být i víc. Pokuste se omezit plýtvání lepším plánováním – udělejte si reálnou představu o tom, kolik jídla opravdu potřebujete, a zužitkovávejte zbytky. Existují ekologické alternativy balení jako obaly ze včelího vosku nebo nádoby na potraviny, které udrží potraviny čerstvé po delší dobu.

2. Omezte spotřebu masa. Jíst více zeleniny je dobré jak pro vás, tak pro naši planetu. V dnešní době existuje spousta alternativ k masu, nebo můžete vyzkoušet i bezmasé recepty. Rodina bude také vděčná, když nebude muset několik dní jíst tuny těžkých jídel.

3. Zajímejte se o to, odkud pochází vaše jídlo. Jídlo, které konzumujeme, by nemělo poškozovat Zemi – ale často tomu tak je. Měli bychom vědět, odkud naše jídlo pochází, abychom si byli jistí, že nepřispívá třeba k odlesňování, ničení přírody či nadměrné produkci odpadu. Pokud vybíráte potraviny chytře a upřednostňujete místní výrobce, můžete ušetřit peníze a zároveň snížit dopad na životní prostředí.

© Elizabeth Dalziel / WWF-UK

4. Ryba je tradiční a zdravé vánoční jídlo. Vybírejte místní sladkovodní ryby, jsou lepší volbou než mořské plody z opačného konce světa. Pokud nemáte zájem o sladkovodní ryby a toužíte po mořských plodech, hledejte takové, které jsou certifikované a buď pocházejí z udržitelné akvakultury (ASC) nebo byly uloveny udržitelným způsobem (MSC).

DÁRKY

5. Darujte zážitek. Omezte materiální dary, zaměřte se na zážitky pro své blízké – udělejte své Vánoce nezapomenutelnými tím, co spolu zažijete. Místo věcného daru můžete také darovat příspěvek jménem svého rodinného příslušníka nebo přítele důvěryhodné organizaci.

6. Nakupujte méně. Všichni jsme někdy dostali či darovali nechtěnou věc. Pokud koupíte méně dárků, můžete snížit množství odpadu, ke kterému přispíváte, a navíc je to dobré pro vaši peněženku. Zkuste se domluvit se svou rodinou či přáteli na tom, že každý dostane anonymně jen jeden dárek jménem celé skupiny.

Vánoční dárky zabalené do látky od Steve Cukrov Photography / Creative Market

OZDOBY

7. Balte dárky, ale dárkové obaly nemusíte vyhazovat. Kupujte balicí papír s certifikací FSC, aby mohl být po použití recyklován. Nebo můžete použít to, co máte doma, například noviny, hnědý papír nebo dokonce šátek! Pamatujte, že nemůžete recyklovat stuhy či lepicí pásku. Před recyklací balicího papíru s certifikací FSC všechny další ozdoby odstraňte. Nebo se úplně vyhněte používání lepicí pásky – buďte při balení vynalézaví!

8. Myslete na to, jaká světla používáte. Na vánoční stromek dejte LED světla, spotřebovávají méně energie a vypadají stejně dobře! V noci také světla vypínejte, je to bezpečnější a nebudete zatěžovat Zemi.

9. Nezapomeňte na stromek! Buďte kreativní a ozdobte si doma nějakou rostlinu nebo ručně vyrobte strom z udržitelných materiálů.

Obrázek Jeremy Kyejo z Pixabay

A HLAVNĚ – NEZAPOMEŇTE SI SVÁTKY UŽÍT!

10. Zkuste trávit čas v přírodě. Sváteční čas nejraději trávíme s přáteli a rodinou. Dopřejte si třeba společnou procházku s vašimi blízkými po místním parku či rezervaci a spojte kvalitně strávený čas s nezapomenutelným zážitkem.